Původně jsem nechtěl v žádném ze svých textů publikovaných na tomto blogu psát o politice, ale protože prakticky veškerá česká média ignorovala nedávné volby v Brémách, udělám jednu výjimku. Myslím si totiž, že čtenáři v České republice by měli být alespoň v kostce informováni o aktuálním dění u našeho západního souseda. Proto se pokusím jen velmi stručně nastínit některá základní fakta, zběžně vylíčit politickou situaci ve městě v minulosti a zároveň krátce informovat o výsledcích letošních voleb.

 

 

Svobodné hanzovní město Brémy (Freie Hansenstadt Bremen) je nejmenší ze šestnácti zemí, které tvoří Spolkovou republiku Německo. Stejně jako Hamburk jsou i Brémy tzv. městským státem, jedná se tedy o případ, kdy město má postavení země. Volby do městského zastupitelstva se zde tedy formálně rovnají například volbám do zemského parlamentu v Bavorsku.

Zastupitelstvo sestává z 83 poslanců, volební období trvá 4 roky. Aktivní volební právo v brémských městských volbách má každý občan starší 16 let. Kandidáti musejí být plnoletí, tedy starší 18 let. Aby se strana dostala do zastupitelstva, musí získat alespoň 3 % hlasů.

V půlmilionových Brémách, stejně jako ve většině ostatních německých velkoměst, má tradičně převahu levice. Sociálnědemokratická strana Německa (Sozialdemokratische Partei Deutschlands, SPD) zde pravidelně vyhrává městské volby již od roku 1946. Časy, kdy strana dokázala získat dokonce i nadpoloviční podíl hlasů, jsou sice již pryč, ale koalice se středo-levicovou stranou Spojenectví 90/Zelení (Bündnis 90/Die Grünen, Grüne) jí i přesto v uplynulém volebním období zajišťovala pohodlnou většinu. Právě Zelení zaznamenali v minulých volbách v roce 2011 mimořádný úspěch, když dokázali získat 22 % hlasů a stali se druhou nejsilnější stranou v zastupitelstvu.

Naopak středo-pravicová konzervativní Křesťanskodemokratická unie Německa (Christlich Demokratische Union Deutschlands, CDU) se už po desítky let marně snaží v Brémách zvítězit. Mezi spíše liberálněji naladěným městským voličstvem se jí příliš nedaří. V minulém volebním období pak byla v zastupitelstvu přítomna ještě radikálně levicová strana Die Linke (LINKE) a radikálně pravicové sdružení Bürger in Wut (BIW, volně lze název přeložit jako Rozzlobení občané). Naopak ve volbách v roce 2011 neuspěla liberální Svobodná demokratická strana (Freie Demokratische Partei, FDP), která nepřekonala tříprocentní hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva.

Letošní hlasování se uskutečnilo v neděli 10. května. Podle očekávání se sice nekonalo žádné volební „zemětřesení“, ale na druhou stranu přeci jen došlo k určitým změnám v rozložení politických sil. A především se tyto volby zapsaly do historie rekordně nízkou volební účastí, poprvé od konce druhé světové války přišlo volit méně než 50 % voličů. To je mimochodem obecný trend v celém Německu. Deník Süddeutsche Zeitung v této souvislosti zveřejnil ve svém tištěném vydání z 12. května zajímavý graf, který ukazuje snižující se účast v různých zemských volbách. Například v právě v Brémách přišlo v roce 1990 k volbám 72,2 % voličů, letos dosáhla volební účast jen 49,5 %.

Co se týče samotných výsledků voleb, interpretoval je německý tisk jako neúspěch doposud vládnoucí červeno-zelené koalice. Sociální demokraté i Zelení se v průběhu sčítání hlasů do poslední chvíle před konečným zveřejněním výsledků obávali, že přijdou v zastupitelstvu o většinu. Nakonec se tak nestalo, obě strany budou v tomto volebním období disponovat dohromady 44 mandáty (SPD 30 křesel, Grüne 14 křesel), ale ve srovnání s minulými volbami se jedná o citelné oslabení. SPD totiž získala „pouze“ necelou třetinu hlasů, což je o 6 % méně, než v minulých volbách. Ještě větší propad zažili Zelení, kteří obdrželi jen 15,1 % hlasů, a přišli tak i o pozici druhé nejsilnější strany. Na tu se vrátila CDU, která nyní obdržela 22 % hlasů.

Výrazně posílila strana Die Linke, která získala bezmála desetinu hlasů, po čtyřleté přestávce se do zastupitelstva vrátila liberální strana FDP (získala 6,6 %). Nově se do tohoto městského orgánu dostala také euroskeptická strana Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD) – získala 5,5 % hlasů. A opět uspělo uskupení BIW, které podpořilo 3,2 % voličů.

V reakci na výsledky voleb rezignoval lídr sociálnědemokratické kandidátky a dosavadní starosta Brém Jens Böhrnsen. Doposud se však nezná jméno jeho nástupce. Vývoj v Brémách bude jistě zajímavé i nadále sledovat.